Babišova vláda nedávno schválila projekt na vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, známého jako AI Gigafactory, na českém území. Tento projekt, jehož náklady jsou odhadovány na sto miliard korun, má sloužit k posílení bezpečnosti a nezávislosti Česka v oblasti umělé inteligence. Podle představitelů vlády přinese výstavba takového centra také nové pracovní příležitosti a přiláká investice do moderních technologií. Nicméně, odborníci a analytici varují, že tento krok může vést k opakování chyb z minulosti a že realita nemusí odpovídat očekáváním. Kritici poukazují na fakt, že AI Gigafactory není synonymem pro pokročilou technologii, ale spíše se jedná o technickou stavbu, která nemá potenciál přinést revoluční změny v oblasti výzkumu a vývoje.
Česko se dlouhodobě snaží posunout z pozice „montovny“ k dodavateli výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Gigafactory, ať už se jedná o AI nebo výrobu autobaterií, by měly být krokem tímto směrem. Hlavními cíli vlády jsou posílení podílu moderních technologií v národním hospodářství, což by mělo přispět k energetické efektivitě českého průmyslu, a přilákání výrobních kapacit s vysokou přidanou hodnotou. Takové projekty by měly zajistit vyšší zisky a mzdy, a to v době, kdy je potřeba snižovat závislost na tradičním automobilovém průmyslu, který se v Evropě potýká s výzvami a propouštěním. Například Volkswagen, vlastník české automobilky Škoda Auto, plánuje rozsáhlé propouštění po celém kontinentu, což dále vyostřuje potřebu diverzifikace české ekonomiky.
Technologické zázemí versus výzkum a vývoj
AI Gigafactory by měla sloužit jako centrum, kde budou umístěny servery a specializované čipy, na nichž běží pokročilé technologie umělé inteligence. Je však důležité zdůraznit, že samotná gigafactory je spíše technickou stavbou než místem pro výzkum a inovace. Chybí zde vědci a technický vývoj, což znamená, že se Česko může ocitnout v situaci, kdy vybuduje infrastrukturu, ale nebude mít dostatek odborníků, kteří by dokázali tuto infrastrukturu efektivně využívat a posouvat ji dál. Takové technologické centrum může mít blíže k těžkému průmyslu nebo elektrárně než k vysoce inovativním firmám, které vyvíjejí moderní technologie, jako jsou chytré zařízení nebo software. Odborníci varují, že se tak Česko může stát pouhým skladištěm dat a serverů, místo aby se stalo centrem vývoje a inovačním hubem.
Navíc je důležité vzít v úvahu, že podobná centra již existují v technicky vyspělejších zemích, ale také v zemích s odlišným ekonomickým zázemím, jako jsou ropné monarchie Perského zálivu. Tyto státy často investují do technologií, aniž by vyžadovaly přítomnost pokročilého výzkumu a vývoje. Tímto způsobem může Česko čelit hrozbě, že se místo toho, aby se stalo lídrem v oblasti umělé inteligence, ocitne v roli pasivního příjemce technologií, které budou vyvíjeny v zahraničí. Diskuze o tom, jak efektivně využít kapacity AI Gigafactory, je tedy na místě, aby se předešlo situaci, kdy se investice promění v neefektivní projekt bez skutečného přínosu pro českou ekonomiku a její obyvatele.
