Pořízení hračky pro psa často připomíná rituál s předem jasným koncem: přinesete domů krásného plyšového medvídka nebo pestrobarevnou gumovou kost, pes projevuje pět minut obrovské nadšení, a za dalších deset minut sbíráte po obýváku cáry výplně a nebezpečné plastové kousky.
Problém není jen v tom, že takové nakupování leze do peněz. Levné nebo nevhodně zvolené hračky představují obrovské zdravotní riziko – od uvízlých kousků plastu v žaludku až po toxické látky, které pes při žvýkání polyká. Jak tedy vybrat hračku, která přežije psí zuby a bude stoprocentně bezpečná?
1. Materiál je základ: Zapomeňte na levný plast
Při výběru hračky se vyhněte levným supermarketovým kouskům z křehkého plastu nebo obyčejné měkké gumy. Hledejte materiály, které jsou flexibilní, ale extrémně houževnaté.
- Přírodní kaučuk (Latex vs. Kaučuk): Stoprocentní přírodní kaučuk je pro silné kousače králem. Je pružný, takže zuby do něj sice vniknou, ale materiál se neroztrhne. Značky specializované na odolné hračky (např. řady KONG Extreme v černé barvě) používají speciální směsi kaučuku, které odolají i čelistem pitbulů či německých ovčáků.
- Termoplastická guma (TPR): Velmi odolný, netoxický a flexibilní materiál. Hračky z TPR často plavou na vodě a jsou skvělé na aportování.
- Kevlar a balistický nylon: Pokud má váš pes slabost pro plyšáky, hledejte hračky šité z technických tkanin (hasičské hadice, kevlar, vrstvený balistický nylon). Tyto hračky mívají zesílené a skryté švy, takže je pes tak snadno nepáře.
2. Na velikosti a tvaru záleží
Příliš malá hračka je pro psa poukázkou na udušení. Základní pravidlo zní: Hračka musí být vždy tak velká, aby ji pes nedokázal kompletně schovat za zadní stoličky.
- Pokud máte labradora, nekupujte mu míček velikosti pro tenisáky (nebo pro jorkšíra). Míček může při divokém aportu sklouznout do krku a zablokovat dýchací cesty.
- Tvar bez slabých míst: Vyhněte se hračkám, které mají tenké vystupující části – uši, ocásky, nožičky. Pes se zaměří přesně na tato slabá místa, během minuty je ukousne a hrozí jejich spolknutí. Volte oblé tvary, koule, válce nebo tvary kostí bez ostrých přechodů.
3. Pozor na skryté zabijáky: Pískátka a tenisáky
Některé hračky vypadají nevinně, ale mezi veterináři mají špatnou pověst.
- Pískací hračky: Většina psů pískání miluje, protože v nich probouzí lovecký instinkt (zvuk připomíná chycenou kořist). Cílem psa je pískátko „uvnitř ulovit a umlčet“. Jakmile pes hračku prokousne, malé plastové nebo kovové pískátko spolkne, což může vést k okamžité operaci střev. Pískací hračky dávejte psovi výhradně pod dozorem.
- Klasické tenisáky: Povrch běžného tenisáku (určeného na tenis, ne pro psy) je potažen skelným vláknem, které funguje jako smirkový papír. Pokud pes tenisák neustále žvýká, smíšením slin a písku si doslova obrušuje zubní sklovinu až na zubní dřeň. Pro psy kupujte výhradně speciální míčky s neabrazivním povrchem.
4. Jak hračku proměnit v nezničitelnou? Dejte jí smysl
Psi často ničí hračky z čisté nudy nebo frustrace. Ležící gumová kost na koberci je nudná, tak se ji pes snaží rozmontovat na kousky. Pokud chcete, aby hračka vydržela, spojte ji s jídlem.
- Plnitelné hračky: Hračky z tvrdého kaučuku s otvorem uvnitř (typu KONG) naplňte paštikou, mletým masem, tvarohem nebo konzervou a dejte je zmrazit v mrazáku.
- Výsledek: Pes hračku nekouše destruktivně, ale hodinu ji soustředěně líže. Lízání psa uklidňuje, unavuje jeho mozek a hračka netrpí destruktivním tlakem zubů.
5. Pravidlo rotace
Nenechávejte psovi všechny hračky neustále poházené po domě. Stanou se pro něj okoukaným nábytkem. Mějte doma 2–3 hračky k dispozici, zbytek schovejte a po týdnu je prostě prohoďte. Hračka, kterou pes týden neviděl, pro něj bude opět nová a vzácná, což snižuje touhu ji okamžitě zničit ze vzteku.
Rada na závěr: Žádná hračka na světě není stoprocentně nezničitelná. Jakmile na jakékoliv gumové či textilní hračce uvidíte prasklinu, odchlipující se kus nebo natržený šev, okamžitě ji vyhoďte. Riziko, že pes kousek materiálu spolkne a způsobí si neprůchodnost střev, za těch pár ušetřených stokorun nestojí.
