Vláda České republiky se chystá předložit do Sněmovny novelu zákona, která zásadně mění pravidla pro přístup k registru skutečných majitelů firem. Tento registr, který má sloužit k odhalování korupce a střetu zájmů, má být nově přístupný pouze těm, kdo prokážou oprávněný zájem. Ministerstvo spravedlnosti, vedené Jeronýmem Tejcem, z návrhu vyškrtlo klauzuli, která by umožnila přístup k evidenci těm, kdo se podílejí na boji proti korupci. Tento krok vzbuzuje obavy o transparentnost a možnost odhalování nelegálních aktivit v oblasti podnikání.
Podle novely budou mít přístup k databázi skutečných majitelů pouze orgány veřejné moci, banky, notáři, advokáti a firmy, které prověřují obchodní partnery. Ostatní subjekty, jako jsou novináři a organizace zaměřené na odhalování korupce, budou muset prokázat svůj zájem a splnit administrativní požadavky, které budou značně komplikované. Oprávnění k přístupu tak bude v rukou úředníků Ministerstva spravedlnosti, což může odradit mnoho zájemců od pátrání po nekalých praktikách. Novela se tedy může stát překážkou pro transparentnost a veřejnou kontrolu, která byla do této doby díky registru možná.
Případ Babiš jako varovný příklad
V minulosti se ukázalo, jak důležitý je tento registr pro odhalování propojení politiky a byznysu. Případ Andreje Babiše, bývalého premiéra, je jedním z nejvýznamnějších příkladů. V roce 2017, kdy se stal premiérem, vložil Babiš akcie svého holdingu Agrofert do svěřenských fondů a tvrdil, že nad nimi nemá žádný vliv. Přesto z databáze skutečných majitelů na Slovensku a v Británii vyšlo najevo, že stále figuruje jako skutečný majitel, což vyvolalo značné kontroverze a otázky o jeho skutečných zájmech v politice. Případ Babiš tak jasně ukázal, jak důležitou roli hraje transparentnost vlastnictví firem v boji proti korupci.
Ministerstvo spravedlnosti obhajuje novelu jako nezbytnou reakci na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, která požaduje ochranu soukromí majitelů. Podle ministerstva je třeba chránit osobní údaje a nemůže je stát jen tak zveřejňovat. Nicméně, přístup k registru byl v roce 2021 otevřen bez jakýchkoliv omezení, což vedlo k obavám o zneužívání dat. Nově navrhovaná opatření se tedy jeví jako krok zpět v oblasti transparentnosti a veřejné kontroly. Důsledky tohoto rozhodnutí mohou mít dalekosáhlé dopady na schopnost novinářů a aktivistů sledovat a odhalovat korupční praktiky.
Kritika a budoucnost registru
Omezení přístupu k registru skutečných majitelů firem vzbuzuje silnou kritiku ze strany odborníků a aktivistů, kteří se obávají, že tento krok podkope snahy o odhalování korupce. Mnozí varují, že zpřísnění pravidel přístupu k důležitým informacím o vlastnictví firem může ochromit schopnost veřejnosti kontrolovat politické a ekonomické elity. Vláda by měla zvážit, jaké důsledky mohou mít její rozhodnutí na důvěru občanů v institucionální systém a na schopnost státu bojovat proti nekalým praktikám. Budoucnost registru tak zůstává nejistá a závislá na politické vůli a ochotě k reformám, které by mohly zaručit větší transparentnost a důvěru v podnikatelské prostředí.
